dyž se uskuteční sňatek mezi příbuznými vznikne stav pro který byl v genealogii zvolen termín "ztráta předků", který trefně vystihuje situaci. Pro názornost si to vysvětlíme na našem schématu dole. Kateřina Moravcová se nejprve provdala ∞28.9.1738 za Jiřího Mrkvičku, který byl náš předek. Když Jiří Mrkvička †9.5.1749 zemřel, provdala se ∞8.7.1749 za Matěje Koláčka, rovněž našeho předka. Oba se stali našimi předky až narozením mé babičky Marie Vítkové rozené Vojtěchové *25.7.1901, neboť její otec Antonín Vojtěch byl potomek Jiřího Mrkvičky a její matka Marie Vojtěchová rozená Vítková byla potomkem Matěje Koláčka. Samozřejmě o tom nemohli mít ani ponětí, vždyť mezi nimi byl rozdíl šesti generací. Kde ale k té ztrátě předků došlo? Prostě tím, že se Kateřina Moravcová provdala za Matěje Koláčka. Kdyby si vzal Matěj Koláček jinou ženu, byla by ona a její předci i našimi předky a právě tyto osoby jsou tou "ztrátou předků".
Podobně je to i se sourozenci Jiřím Vítkem a Annou Koberovou rozenou Vítkovou. Narozením mého dědy Jaroslava Vítka se stalo, že jsou oba našimi předky, neboť jeho otec Josef Vítek byl potomkem Jiřího Vítka a matka mého dědy Anna Vítková rozená Koberová byla potomkem Anny Koberové rozené Vítkové.
Aby se to ještě více zkomlikovalo, tak  Jiří Vítek  byl předkem nejen mého dědy Jaroslava Vítka, ale i mé babičky Marie Vítkové rozené Vojtěchové. A v rodu Vojtěch se objevuje ztráta předků, proto, že si František Vojtěch vzal Kateřinu Novotnou. Ti měli společného předka Tomáše Vojtěcha. Dále: Sňatkem Antonína Vojtěcha a Marie Vítkové vzniká další ztráta předků, protože jejich společnými předci byli Jan Vítek a jeho manželka Veronika. A naposledy: Jan Pazdera a jeho žena Anna měli dvě děti, Dorotu a Tomáše, a ti byli opět oba našimi předky. Dorota byla předek mého dědy Jaroslava Vítka a Tomáš mé babičky Marie Vítkové rozené Vojtěchové. Opět zdůrazňuji, že o tom jistě dosud nikdo nevěděl a neví. Je v tom generační rozdíl pěti generací a časový téměř  200 let. Mně se všechny tyto vazby podařilo odhalit až po letech dlouhého bádání.
K takovýmto sňatkům mezi příbuznými docházelo mezi prostými lidmi velmi často. Nebyl v tom úmysl. Příčina byla hlavně v tom, že se lidé seznamovali vzájemně se svými budoucími partnery v nejbližším okolí, ve stejné vesnici nebo v sousedních vsích, takže výběr byl velmi omezený a nikdo nezkoumal jestli kdysi v minulosti nemohli partneři mít společné předky. Navíc, značný vliv mělo i nevolnictví a poddanství, protože stěhování do jiného panství bez souhlasu vrchnosti bylo vyloučené.  Mezi šlechtou to bylo trochu jiné. Tam se těmito příbuzenskými sňatky řešily hlavně majetkové a politické poměry naprosto úmyslně, protože šlechta si pečlivě vedla údaje o svém původu a svých předcích.