do
je čím aneb neobvyklá povolání
a stavy osob, s čím se můžeme v matrikách a starých spisech setkat.
|
|
ABIETARIUS
[Lat.] |
tesař |
|
ACCENSUS
[Lat.] |
sluha |
|
ADMINISTER
[Lat.] |
sluha |
|
AETAS
[Lat.] |
věk |
|
AGELLARIUS
[Lat.] |
rolník |
|
ALTER
[Lat.] |
věk |
|
AUSGEDINGER
[Něm.] |
výminkář
|
|
BAPTISTA, battista
[Lat.] |
křtitel, Baptizans - křtící kněz |
|
BAPTIZATUS, BAPTIZATA
[Lat.] |
pokřtěn, pokřtěna |
|
BARÁČNÍK
též domkář |
vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí,
nanejvýš se zahradou Häusler |
|
C. L. - CURATUS LOCI
[Lat.] |
místní farář |
|
CARBONARIUS
[Lat.] |
uhlíř, ten co vyrábí dřevěné uhlí v milířích |
|
CASARIUS
[Lat.] |
baráčník,
vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí,
nanejvýš se zahradou. |
|
COPULANS
[Lat.] |
oddávající |
|
COPULATUS, COPULATA
[Lat.] |
oddaný, oddaná |
|
CURATUS
[Lat.] |
farář |
|
ČELEDÍN |
pracovník
na zemědělském hospodářství. Uzavíral s hospodářem či
pánem ústní čelední smlouvu, dostal závdavek, stravu,
byt a oděv a po skončení služební doby mzdu. Od 16.
století začaly být vydávány čelední řády, upravující
podmínky čelední služby. Poslední čelední řády u nás
byly vydány ve druhé polovině 19. století a platily
ještě krátce po druhé světové válce. |
|
ČTVRTNÍK,
ČTVRTSEDLÁK, ČTVRTLÁNÍK |
menší
sedlák v obci, vlastník
čtvrtlánu. [Kott 1910] |
|
DOMKÁŘ |
též
baráčník,
vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí,
nanejvýš se zahradou, německy Häusler
|
|
EINWOHNER
[Něm.] |
podruh |
|
FABER
[Lat.] |
obecně řemeslník, kovář
(též ve spojení faber ferrarius) |
|
FABER
LIGNARIUS
[Lat.] |
tesař, dřevorubec, prodavač dřeva |
|
FACÍR |
Dnes slovem „facír" vyrozumívá se každý řemeslnický
chasník, který z vrozené lenosti pracovati nechce a
proto světem se toulá. Jindy býval facír myslivecký
mládenec bez místa.[Sborník
Český lid, čl. "Světem jdoucí",str.235, Fr. Šimáček
Praha rok 1895]
|
|
FAMILIANT
[Lat.] |
dědičný nájemce dílu panské půdy (označovaného jako familie), v
rámci tzv. raabizace, kdy půda ležící ladem byla
pronajímána poddaným. Raabizace spojena s kolonizací,
příchodem nových familiantů, byla cílena Marií Terezíí ke zrušení
roboty. Proběhla v letech 1775 - 1783. Josef II. reformy na nátlak
vrchnosti zastavil v r. 1790 |
|
FAMULUS, FAMULA
[Lat.] |
sluha, služka; také otrok, otrokyně |
|
FILIA
[Lat.] |
dcera |
|
FILIUS
[Lat.] |
syn , též natus |
|
GETRAUT
[Něm.] |
oddán |
|
HALTÝŘNÍK |
v
rodokmenu Jiřího Turyny je předek Tomáš Turina jehož
povolání bylo „hlatýřník“. Konečně jsem nalezl
vysvětlení na webových stránkách obce Choltice,kde
Tomáš také žil:….za pastouškou stála katovna, dole u
potoka byla haltýřníkova chalupa a u mostu mlýn. Ve
vrchnostenských listinách se stále uvádělo, že je "pod
starými Cholticemi".Haltýře byly sádky na ryby a haltýřník na sádky dohlížel a zároveň na přítoky vody……Více na
http://www.choltice.cz/ kde asi Tomáš Turina
haltýřkem byl. |
|
HONESTUS, HONESTA
[Lat.] |
poctivý,
poctivá |
|
HÄUSLER [Něm.] |
baráčník,
domkář ,vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí,
nanejvýš se zahradou |
|
CHALUPNÍK |
sluje u nás usedlík, mající chalupu a nejvýše 20 korců polí výsevku
na rozdíl od sedláka, který má statek a více polí, a od domkáře nebo
baráčníka, který má jen barák bez polí. [Ottova encyklopedie]
|
|
INCOLA [Lat.] |
obyvatel, obyvatelka |
|
INQUILIUS
[Lat.] |
podruh, zkr. INQ.
|
|
INWOHNER
[Něm.] |
většinou
podruh,
někde též obecně obyvatel, ve středověku obyvatel
bez občanských práv. |
|
JUVENIS [Lat.] |
mládenec |
|
KLEINHAISLER [Něm.] |
domkář |
|
KNECHT [Něm.] |
pacholek, čeledín, sluha, v 16. a 17. stol. též
voják ve službách šlechty. |
|
LANIO, LANIUS
[Lat.] |
řezník |
|
LEGITIMUS, LEGITIMA
[Lat.] |
manželský, manželská, Ilegitimus, -ma
- nemanželský,-ká |
|
LEVANS [Lat.] |
ten,
kdo drží dítě při křtu. Někdy se uvádí jako ...na
rukau držel... |
|
LIGNARIUS [Lat.] |
dřevař |
|
MENDICUS [Lat.] |
žebrák, nuzný |
|
MERETRIX
[Lat.] |
nevěstka, prodejná žena |
|
MOLITOR
[Lat.] |
mlynář |
|
OPERARIUS [Lat.] |
nádeník, dělný, pracovní |
|
PARENTES
[Lat.] |
rodiče |
|
PATER
[Lat.] |
otec |
|
PATRINI
[Lat.] |
kmotři |
|
PAROCHUS
[Lat.],
PFARRER [Něm.] |
farář |
|
PODRUH |
[čeledín, děvečka]
dělník na vsi, nevlastnil žádné pozemky ani chalupu. Žil
v nájmu na statku a jeho jediný způsob obživy byla práce
vlastních rukou. |
|
PRADIANUS
[Lat.] |
predianus, praedianus sedlák |
|
PRAEDIUM
[Lat.] |
statek |
|
PŘEZÁK |
výrobce příze nebo obchodník s přízí |
|
PŮLNÍK,
PŮLSEDLÁK |
označení vlastníka dědičného podniku zeměděl. ve výměře
do půllánu ale většího než čtvrtinu lánu
|
|
ROTTGRÜNDLER
[Něm.] |
kopaničář. drobný zemědělec z oblasti
rozhraní Moravy a Slovenska kolem Uherského Brodu a
Vyškovce .
Kopanina byla nekvalitní půda, která zůstala po
vypálení a vymýcení lesů a namísto lesa vznikala
málo úrodná políčka. |
|
RUSTICUS
[Lat.] |
sedlák
|
|
SARTOR
[Lat.] |
krejčí, správkař, látač |
|
SEDLÁK |
V XVI. stol. se objevuje označení
[Sedlák,] v t. zv. selských řádech, které
vrchnosti vydávaly pro poddané a dědičně usedlé
zemědělce.Od těch dob se ujal pojem [Sedlák] obecně jako označení vlastníka dědičného
podniku zeměděl. ve výměře půllánu až lánu
[Ottova encyklopedie]
|
|
SEPULTUS, SEPULTA
[Lat.] |
pohřben, pohřbena
|
|
SINISTRO PARENTE
[Lat.] |
nemanželský |
|
SOUSED (SAUSED)
|
vlastník nemovitosti tj. plnoprávný člen obce. Na vesnici sedlák, ve
městě měšťan. Sousedem tudíž nemohl být příslušník chudiny. Z tohoto
titulu se odvozovaly i určité výhody v obci. |
|
SPONSUS, SPONSA
[Lat.] |
ženich, nevěsta |
|
SUBDITUS, SUBDITA
[Lat.] |
poddaný, poddaná. Zkr.
subd. |
|
SUPERSTES
[Lat.] |
pozůstalý |
|
SUTOR
[Lat.] |
švec |
|
TÄUFLING
[Něm.] |
křtěnec |
|
TESTES
[Lat.] |
svědci |
|
TUMULATUS, TUMULATA
[Lat.] |
pohřben, pohřbena |
|
UXOR
[Lat.] |
manželka, choť,
UXORATUS
ženatý |
|
VIDUA
[Lat.] |
vdova
VIDUUS vdovec |
|
VIERTLER
[Něm.] |
čtvrtník, menší
sedlák v obci, vlastník
čtvrtlánu. |
|
VIETOR
[Lat.] |
bednář |
|
VIGIL
[Lat.] |
hlídač, strážce, ponocný |
|
VÝMĚNKÁŘ |
též
výminkář - ten, který si
smluvně vymínil na osobě, které předal hospodářství ( většinou
rodiče na svých dětech) dohodnuté naturální, finanční dávky a další
zaopatření, týkající se zejména bydlení a péče. Jistý druh
sociálního zabazpečení. |
|
WITWE, WITTFRAU,
WITTIB
[Něm.] |
vdova,
WITWER, WITTIBER vdovec |
|
ZAHRADNÍK |
hospodář jehož obhospodařované polnosti byli menší
než sedlákovy to je méně než
půllánu, ale větší než chalupníkovy. Tedy více než 20
korců tj. cca 2,5 ha. |
|
K VOJENSKÝM HODNOSTEM A FUNKCÍM RAKOUSKO-UHERSKÉ ARMÁDY |
|
|
|
Podle služebního poměru
se osoby vojenské dělily do těchto skupin: |
|
Skupina |
|
|
A |
vojáci |
|
B |
vojenští
duchovní |
|
C |
auditoři, od
roku 1917 důstojníci justiční služby |
|
D |
vojenští lékaři |
|
E |
účetní
důstojníci, od roku 1917 patří tato skupina
domobranekým inženýrům -
Landsturmingenieuroffiziere.
|
|
F |
od roku 1917 se
sem přesouvají účetní důstojníci |
|
G |
vojenští
úředníci. Sem patřili například vojenští
učitelé, úředníci vojenské lesní správy a
podobně. |
|
H |
osoby vojska
pobírající gáži, ale bez hodnosti - gážisté.
Sem patřili například dozorčí věznic -
profousové. |
|
|
|
|
Podle hodnosti se osoby vojenské dělily do
těchto tříd: |
|
Označení
|
Třída |
Hodnost |
|
|
|
Generálové |
|
|
I. |
polní maršál (Feldmarschall)
nevyšší vojenská hodnost |
|
|
II. |
generálplukovník (Generaloberst)
|
|
|
III. |
polní zbrojmistr (Feldzeugmeister),
Generál jízdy (General der Kavallerie),
Generál pěchoty (General der Infanterie) |
|
|
IV. |
polní podmaršálek (Feldmarschalleutnant) |
|
|
V. |
generálmajor (Generalmajor)
|
|
|
|
Štábní důstojníci (Stabsoffiziere) |
|
|
VI. |
plukovník (Oberst)
lidově
óbršt |
|
|
VII. |
podplukovník (Oberstleutnant)
lidově
óbrštlajtnant |
|
|
|
Vyšší důstojníci (Oberoffiziere) |
|
|
VIII. |
major (Major) |
|
|
IX. |
hejtman
(Hauptmann), setník,
u jízdy
rytmistr (Rittmeister),
dnes přibližně kapitán |
|
|
|
Důstojníci (Offiziere)
lidově
oficíři a to bez rozlišení
vyšších, nižších, štábních či
generálů. |
|
|
X. |
nadporučík (Oberleutnant)
lidově
obrlajtnant |
|
|
XI. |
poručík (Leutnant)
lidově
lajtnant |
|
|
|
Poddůstojníci (Unteroffiziere) |
|
|
|
praporčík (Fähnrich) |
|
|
Kadet
- důstojnický zástupce (Kadet -
Offiziersstellvertreter)
žák
vojenské důstojnické školy, kam nastoupil po
absolvování vyššího základního vzdělání (8
let) ne tedy z obecné školy ( 5let). Kadetní
škola
lidově
Kadetka
trvala 4 roky. Po úspěšném ukončení byl
vyřazen do poddůstojnické hodnosti
kadet - důstojnický
zástupce -
Kadetstellvertreter. V opačné případě
rukoval jako
desátník. |
|
|
|
štábní šikovatel (Stabsfeldwebel)
od r. 1913 |
|
|
|
důstojnický zástupce
(Offiziersstellvertreter)
od r.1915 |
|
|
|
šikovatel (Feldwebel)
slangově felák. Štábsfeldvébl je
slangově štábní šikovatel. Od r. 1805
byli systemizováni pro setninu 2 šikovatelé
pro dobu války. Původní šikovatel byl
označován jako službuvedoucí (Dienstführender
Feldwebel), druhý jako manipulační (Manipulierender
Feldwebel) a měl v referátu kancelářské a
finanční záležitosti. Rechnungsfeldwebel
- účetní šikovatel, znamená asi to co
staršina či výkonný praporčík v
československé armádě, nebo jeho zástupce -
děvečka pro všechno. Poznal jsem na vlastní
kůži.
Původně byla tato hodnost na
šikovatelské úrovni označována jako
manipulační šikovatel (Manipulierender
Feldwebel), od roku 1868 jako účetní
šikovatel (Rechnungs-Feldwebel) a konečně od
roku 1882 jako účetní poddůstojník I. třídy
(Rechnungs-Unteroffizier I. Cl.) - účetní
poddůstojníci II. třídy byli na úrovni
četaře.
|
|
|
|
četař (Zuksführer)
lidově
cuksfíra |
|
|
|
desátník
(Korporal)
lidově
kaprál |
|
|
|
svobodník (Gefreiter)
lidově
frajtr |
|
|
|
Vojíni (Soldaten)
do r. 1896
Gemeine [obyčejný, prostý, obecný
lidově
kmán ] obecné označení příslušníků armády
bez jakékoli hodnosti:
pěšák (Infanterist),
myslivec (Jäger), dragoun (Dragoner)[příslušník
lehké jízdy
v německy a česky mluvící části monarchie],
husar (huszár)
[příslušník lehké jízdy
v uherské části monarchie], hulán (Uhlane)
[příslušník lehké jízdy
v polské části monarchie -Haliči],
dělostřelec (Kanonier), zdravotník (Sanitätssoldat),
pionér (Pionnier) zákopníci, sapér (Sapeur)
[obojí dnes zastává ženijní a
železniční vojsko],
zeměbranec (Landwehrsoldat)
lidově
landvérák
(v uherské části mocnářství
Honvéd),
domobranec
(Landsturmsoldat)
lidově
ladšturmák. (Voják, který si odsloužil
vojenskou službu,
byl ve věku kolem čtyřiceti let převelen k
domobraně),
důstojnický sluha (Offiziersdiener)
lidově
burš,
pucflek, fajfka. Mezi
mužstvem neoblíbený tvor (mimo Švejka).
Buršové měli
na rukávech našitou
červenou pásku - viz obrázek. |
|
|
|
|
|
|
|
Vojenské duchovenstvo
patřilo do skupiny B. Hodnostní označení
však neměli na límcích ale rukávovými
páskami na klerice, nebo taláru. V jiných
náboženstvích sloužili i duchovní těchto
vyznání jen se někdy jinak nazývali. |
|
|
V. |
Apoštolský
polní vikář (Apostolischer Feldvikar)
byl na úrovni hodnosti generálmajora. |
|
|
VI. |
Ředitel polní
konsistoře (Feldkonsistorialdirektor)
byl na úrovni
hodnosti plukovníka. |
|
|
VII. |
Polní
superior (Feldsuperior)
byl na úrovni
hodnosti podplukovníka.
V
řeckokatolickém Felderzpriester, v
protestanském Feldsenior, v muslimském
Militärmufti 1 Klasse |
|
|
VIII. |
Vrchní polní kurát (Feldoberkurat)
byl na úrovni hodnosti majora a nazýval se
tak v řeckokatolickém i protestanském
náboženství. Muslimové ho nazývali
Militärmufti 2 Klasse. |
|
|
IX. |
Polní kurát (Feldkurat)
byl na úrovni
hodnosti
hejtmana.Tak se
nazýval i v ostatních náboženstvích. Pouze
židovský duchovní byl Feldrabbiner a
muslimský Militärimam. |
|
|
|
|
|
|
|
Jednoroční dobrovolník
(Einjährig Freiwilliger)
lidově
jednoročák, ajnjérigr, jednoroční služba byla úleva pro ty,
kteří se věnovali vyššímu studiu včetně gymnázia a reálky !! Je to
obdoba služby vysokoškoláků před (aspiranti) i po 2. sv. válce
(absolventi)
a jejich příprava na důstojnickou hodnost důstojníka v záloze. Na
rukávech měli našitou žlutou pásku s černým pruhem. |
|
Kapitulant
označení vojáka, který dobrovolně vykonává
vojenskou službu nad rámec povinné vojenské
služby, nebo voják sloužící za jiného
zámožného synka, který mu za to vyplatí
odměnu. Kapitulant je odvozen od
slova
kapitulace, které zde znamená presenční
službu. Hanlivě
Supák, Zupák,
Furťák |
|
Profous
vojenský gážista, zaměstnaný
jako dozorčí vojenské věznice.Štábsprofous
dozorčí vojenské věznice při
štábu pluku, posádky. [z něm. der Profos] |
|
Vojenský gážista
nebyl to voják v pravém
smyslu. Byl zaměstnán u armády jako
civilní zaměstnanci, kteří tvořili např.
správu lesů vojenských újezdů, správci
budov, skladů apod. ale i civilní
administrativní pracovníci vojenské správy,
soudní auditoři vojenských soudů apod.
|
|
Ostrostřelec
člen dobrovolných
c.
k. vojenských jednotek asi od poloviny
18. století. Jednotky domobrany do bojů
světové války nezasáhly. Byly zrušeny krátce
po vzniku ČSR. |
|
|
Supák
či Zupák
nemá s vojenskými hodnostmi a funkcemi co
společného. Je to jen slangové označení pro
dobrovolně délesloužící vojáky nad rámec
presenční služby. Tento nešťastník byl
též označován jako
Furťák.
Od čeho vznikl tento název? V
rozkaze o pokračování služby měl určitě
napsáno
[něm.]
führt fort [pokračujete]
z toho zkomoleně furt - tedy furťák. Supák asi sloužil za polévku [něm. die Suppe
] Viz tež
Kapitulant.
Na rukávech měl našité zlaté pásky. Ty
široké přibývaly s odslouženými léty.
|
|
|