ID

1

Můj otec se chtěl, vzhledem ke svému malířskému talentu, stát kovorytcem, ale nakonec se vyučil po vzoru otce elektromontérem u firmy Mráček v Nuslích. Po válce nastoupil do nově založeného Elektromontážního závodu Praha, odkud odešel do starobního důchodu. Nejprve pracoval na kladenských dolech, později na povrchových dolech v Tušimicích, v Kaučuku Kralupy a nakonec v Praze na stavbě dnešního Kongresového centra a řadě rozvoden 22kV v pražském regionu.

Svatební skupinka, horní řada zleva: Emílie Bálková rozená Minaříková z Chrudimi, sestřenice nevěsty, Vlastimil Šerák- bratr ženicha, Rudolf Turyna z Velkého Šenova, Marie Šeráková, Jaroslav Vítek, Jiřina Mašíčková rozená Šeráková, sestra ženicha, Jaroslav Vítek bratranec nevěsty, Jaroslava Svobodová z Míčova rozená Vítková sestřenice nevěsty. Dolní řada zleva: Herta Šeráková rozená Procházková, manželka Vlastimila, švagrová, Miluška Bálková, Rudolf Šerák, Emílie Šeráková, Josef Bálek, Vlasta Vítková, provdaná Weinpoldová, sestra nevěsty.

Když stavěl chatu

Na chatě vedle Míši Bochníčkové. To bylo mámě 85 let

Rok 2008, to mi bylo 60 let

Další potomci, příbuzní a přátelé

Mladší syn Jiří. Na svatební nevěsta Věra Malá a družičky Katka Weinpoldová a Jana Šeráková

S rodiči a sourozenci Jiřinou a Vlastimilem. Ruda je nejmladší a nejmenší.

S bratrem Vlastimilem a matkou před domem na Pankráci

A na závěr jedna krásná náhoda. Tyto dvě fotky mi poslal pan Zdeněk Hošek a čirou náhodou jsem na nich poznal mé rodiče:   

Zleva: Marie Hošková z Líšné, Josef Dvořák z Líšné ( později manžel p. Marie Hoškové ), Emílie Vítková a Rudolf Šerák. Foceno na Petříně 1947.

Zleva: neznámý voják, Marie Hošková z Líšné, Josef Dvořák z Líšné ( později manžel p. Marie Hoškové ), Marie Opatrná ze Třenice č.5, voják (Vlastimil Šerák), Emílie Vítková a Rudolf Šerák. Foceno na Petříně 1947.